Pedro Oliva a jeho vysněné dobrodružství

Pedro Oliva, kajakář na divoké vodě, popisuje svá oblíbená vodní dobrodružství.

Během let cestování a poznávání nových, živých kultur a prostředí jsem měl štěstí na spoustu úžasných zážitků.

Ale vodní dobrodružství jsou něco zvláštního. Voda je pro mě element, který mi dává život. Ponořit se do moře, skočit z vodopádů v kajaku, surfovat na prkně nebo jen obdivovat kitesurfera houpajícího se ve větru – to jsou okamžiky, které mě fascinují a dávají mi pocit absolutního klidu.

Přeprava našeho vybavení na tato místa, zastavení na břehu a vyplutí na vodu, to je druh terapie, která nás spojuje s přírodou.

Zde uvádím tři z mých oblíbených výprav: Papua-Nová Guinea, Antarktida a Indie.

Papua-Nová Guinea

Nejnáročnější dobrodružství bylo na řece Beriman na Papui-Nové Guineji. S malou skupinou kajakářů jsem prozkoumával kaňony hluboké více než 1000 metrů – pravděpodobně nejrizikovější a nejnebezpečnější zkušenost mého života.

Po příjezdu na Papuu-Novou Guineu jsme strávili několik dní přípravou na to, co se stalo naším dosud nejnáročnějším dobrodružstvím. Ben Stookesberry, Chris Korbulic, Ben Marr a já jsme provedli první a jediný sjezd v historii řeky Beriman, jednoho z nejvzdálenějších míst na Zemi.

Strávili jsme 13 dní uvízlí přes 1000 metrů hluboko v kaňonu, aniž bychom věděli, co nás čeká. Sjížděli jsme peřejemi a vodopády a někde vzadu v hlavě nás tížila myšlenka, že se každou chvíli můžeme loučit se životem.

Obrovská pozornost a úsilí potřebné k tomu, abychom zůstali naživu v tak extrémních podmínkách, nás fyzicky i psychicky vyčerpaly. Dostali jsme do nohou infekce způsobené bakteriemi, které ničí pokožku a zanechávají vaše nohy odkryté do masa. Viděli jsme zvířata, která věda ještě neobjevila, a setkali jsme se s místními komunitami, které žijí v úplné izolaci. Několikrát čelit smrti nás přimělo postavit se našim nejvnitřnějším obavám – to vše na pozadí úchvatné krajiny.

Antarktida

Antarktida a její vzrušující mořský život a obrovské ledovce učinily tento výlet více než nezapomenutelným. Skákání s mým kajakem z ledovce na ledovec a klouzání v moři po boku obřích a přátelských velryb učinilo tuto expedici splněným snem.

Trvalo mi deset dní, než jsem překonal oceán v Drakeově průlivu, pruhu moře, který odděluje Jižní Ameriku od Antarktidy. Zůstali jsme 45 dní a zažili různá dobrodružství: seskočili jsme s kajakem z vodopádů, přepluli moře, prošli jsme se ledovým kontinentem, navštívili různé vědecké stanice a sklouzli po obrovských ledovcích.

Antarktida je nejvíce fascinující místo na Zemi. Dává nám pocit nicotnosti tváří v tvář velikosti a síle přírody, ale také vzbuzuje úctu a obdiv k jevům Země.

Indie

Kdybych byl nucen vybrat si jediné z mých vodních dobrodružství, zvolil bych Indii.

Indie se nachází v samém středu planety Země, má úžasnou energii a představuje jednu z nejpřívětivějších společností, jaké jsem kdy poznal. Je to místo, které emocionálně vnímám jako srdce světa.

Cestovali jsme po Indii více než 7 000 km autem, navštívili jsme nejznámější posvátná místa a poté jsme se vydali na velkolepé dobrodružství po řekách na hranici mezi Indií a Čínou. Na našich cestách jsme zažili směs dobrodružství, kultury a duchovna. A od našeho příjezdu do rušného, živého města Nové Dillí až po naši návštěvu Tádž Mahalu a dalších posvátných míst v Indii jsem si pomalu vytvářel intimní vztah s řekou Gangou.

Spiritualita, vůně kadidla a můj kontakt s tímto symbolem Indie – obří řekou Gangou – mě naplnily vírou a nadějí. Bylo to poznání, že i v nejvíce znečištěném místě s náročnými podmínkami je možné stále vidět úsměvy, očistit se a hledat naději na lepší svět.

Na hranici mezi Indií a Čínou jsme sjížděli čisté, ledové řeky obklopené svěžími lesy. Setkání s lidmi, kteří v sobě spojovali čínské a indické vlastnosti, bylo fascinující. Byla to velká kulturní fúze. Pádlovali jsme kolem úchvatných hor a náročnými řekami bez velkého rizika. Skvělý pocit, pádlovat v těchto vodách. Na kajaku jsme zažívali dny s velmi malým množstvím jídla, ale s obrovským pocitem vnitřního klidu. Kempování u malých příbytků izolovaných rodin, které žily tím nejjednodušším způsobem života v horách, mi dalo pocit velkého naplnění.